MY DYING BRIDE jsou kapelou, která nikam nespěchá. Nové album zhruba jednou za čtyři roky, k tomu šest sedm koncertů za rok. Nakonec, kam by se živoucí doommetalová legenda hnala? Nač si přidělávat vředy v dalších projektech a narušovat poklidnou idylu stárnutí? Aaron Stainthorpe se kupodivu po třiceti letech s Umírající nevěstou do nového projektu pustil. Kromě zajímavého hudebního nápadu ho přesvědčilo i to, jak sám uvedl v jednom rozhovoru, že kromě MY DYING BRIDE jiné kapely nemá a má vlastně spoustu volného času. Kdy jindy by něco jiného měl uskutečnit? Nakonec už není nejmladší. Celé to začalo před asi třemi lety, kdy byl osloven jistým Dannym Lambertem, jestli by se nepodíval na nástřel písní a pokud by je zaujaly, zda by nebyl ochoten k tomu propůjčit jim svůj hlas. Nápad se zalíbil, slovo dalo slovo a zrodil se nový projekt.

Hlavní postavou HIGH PARASITE je onen Danny Lambert, který se v klipech schovává pod maskou a v promo materiálech se skrývá pod pseudonymem Tombs. Ten se s členy MY DYING BRIDE zná z jejich domácí scény. Lze dohledat, že se svou kapelou NIGHTSHADOWS LAMENT před asi deseti lety vydal jedno EP, další EP s doom metalisty GODTHRYMM. Jinak dlouhá léta působí v rockové kapele HELLBOUND HEARTS, což je takový střední proud trochu do grunge a odtud pochází ony popové tendence. Tedy Dannymu se v hlavě zrodily nápady, které zaujaly Aarona Stainthorpa. Dále už postupovali společně. Je ještě jedno jméno, které je nutno zmínit. Produkce alba se ujal Gregor Mackintosh, který navíc nahrál i některé kytarové pasáže. Takže se nám to tu pěkně schází, MY DYING BRIDE a PARADISE LOST. Je to záruka kvality? Po technické stránce určitě, otázka je, co těmto starým pardálům předložil Mr. Tombs.

Říkají o sobě, že je to death-pop. On to ale bude spíš hitový gothic metal. A při tomto sousloví či výrazu gothic-pop metal vytane na mysli jiná kapela, THE 69 EYES. A pocitu, že posloucháme něco jako THE 69 EYES se nezbavíme ani u HIGH PARASITE. Takové tři čtyři skladby jsou ještě celkem originální a zajímavé, ale více jak polovina alba už nepřichází s ničím, co by už nám nepředvedla ona finská kapela okolo Jyrkiho. Začíná se zajímavě a chytlavě, „Forever We Burn“ je startovací kousek, který vyvolá značná očekávání. Ta ještě povyrostou ve druhé „My Syndrome“. Ta je v zásadě rychlejší MY DYING BRIDE s trochou elektroniky a především excelentním Aaronem. „Grave Intentions“ mají k death-pop termínu možná nejblíže. Po tomto dobrém trojskladbovém úvodu už ale materiál ztrácí dost ze své energie. Počínaje „Wasn't Human“ už jde vlastně o běžný gothic metal postavený na chytlavějších melodiích. Není to špatné, ale většina materiálu stojí a padá s hlasem Aarona. Bez něj by šlo o vcelku obyčejný pop-gothic rock.

Závěrem tedy nezbývá než poznamenat, že i přes všechen humbuk jde jen o jízdu v kolejích již vytyčených THE 69 EYES. Pár skladeb je opravdu povedených, ale zbytek moc záživný není. Nalijme si čistého vína, toto uskupení by ani příliš šancí na upoutání pozornosti nemělo bez skvostného hlasu Aarona Stainthorpa. Pro Dannyho Lamberta alias Tombse tak byl hlavní mistrovský tah přesvědčit právě Aarona pro spolupráci a spolu pak zlanařit Gregora Mackintoshe, aby materiál vytvaroval. Dle slov Aarona mají v plánu dál fungovat jako kapela paralelně k jeho domácímu spolku, tak uvidíme, s čím přijdou příště.